Vladimír Turner
audiovizuální umělec
Jsem intermediální umělec, filmař, performer a autor intervencí do veřejného prostoru. Ve své práci se dlouhodobě věnuji tématům antropocénní civilizace – vztahu člověka ke krajině, devastaci prostředí, gentrifikaci měst, masovému turismu nebo mechanismům spotřeby a produkce. Těmto tématům se snažím dávat podobu jednoduchých, ale výrazných gest ve veřejném prostoru, videí, performancí nebo objektových instalací. Zajímá mě především osobní a společenská odpovědnost vůči planetě a možnost udržitelnějšího způsobu života. Studoval jsem Centrum audiovizuálních studií na FAMU a ateliér Intermediální konfrontace na UMPRUM. Absolvoval jsem řadu rezidenčních pobytů v zahraničí a vystavuji zejména na mezinárodních festivalech umění ve veřejném prostoru. V oblasti filmu jsem získal několik ocenění v Česku i v zahraničí. Nedávno jsem vydal knihu Beranidlo imaginace: Příručka městské neposlušnosti, která je součástí širšího projektu spojeného s mým celovečerním filmem Veřejně prospěšné práce.
V mentoringu mohu nabídnout konzultace a vývoj prací napříč médii, často ve vztahu k veřejnému prostoru, klimatické spravedlnosti a aktuálním společensko-politickým tématům. Jsem zvyklý pracovat s omezeným nebo žádným rozpočtem, což mě motivuje k praxi, kdy se často upcykluje a improvizuje. Mám zkušenosti s tím, jak různými formami „hacknout“ veřejný prostor a promlouvat k divákům mimo galerijní instituce – právě tento druh kontaktu s žitou realitou je pro mě zásadní. Zajímá mě také, jak tyto akce remediovat tak, aby se jejich přesun do galerie nebo do kina nestal pouze vykleštěnou dokumentací. Pracuji s filmovým jazykem, který se pohybuje mezi experimentálním videoartem, řemeslně propracovanými konceptuálními výstupy a dokumentárním filmem. Často spolupracuji s aktivními obyvateli, občanskými spolky, neziskovými organizacemi nebo grassroots kolektivy a celý proces práce – někdy fyzicky náročný nebo improvizovaný – vnímám jako nedílnou součást díla. Mentoring je proto vhodný pro autory a autorky, kteří nepřemýšlejí rigidně v jednom médiu, nebojí se vystoupit ze své komfortní zóny a vnímají umění jako způsob sdílení, veřejné služby a společného vzdělávání o aktuálních problémech světa.